Domů

Josef Toufar se narodil 14. července 1902 v Arnolci. Pocházel z velké zemědělské rodiny. Původně se vyučil truhlářem a až do otcovy smrti pomáhal s hospodářstvím. Teprve potom dospěl k rozhodnutí, že se stane knězem. V letech 1928-1932 studoval gymnázium v Havlíčkově Brodě a poté přestoupil na reálku v Chotěboři. Zde také v roce 1935 odmaturoval. Následně vstoupil do Biskupského semináře v Hradci Králové a 29. června 1940 byl vysvěcen na kněze. Bylo mu tehdy 38 let.

V roce 1940 působil jako kaplan a později od roku 1946 jako farář v Zahrádce na řece Želivce. V roce 1948 se stal farářem v Číhošti na Havlíčkobrodsku. Je doloženo, že Toufar byl mezi farníky oblíben a že se ve své pomoci a podpoře farníkům neřídil ani vyznáním ani politickou orientací. Oblibě mezi farníky je přičítán fakt, že v místních volbách v Zahrádce v roce 1947 nezvítězili komunisté, ale strana lidová. To byl patrně i hlavní důvod, proč komunisté tlačili na Biskupskou konzistoř v Hradci Králové, a ta následně Toufara přeložila právě do Číhošti.

Alfred Dreyfus se narodil 9. října 1859 ve francouzském městě Mulhouse (Alsance), které bylo po porážce Napoleona ve válce zabráno Pruskem. S ohledem na jeho zážitky z dětství doprovázené vykořisťováním jeho židovské rodiny Němci se rozhodl pro své působení ve francouzském vojsku. V roce 1880 promoval na elitní vojenské škole (École Polytechnique) v Paříži a byl povýšen do hodnosti podporučíka francouzské armády. Stylem svého života ztvárňoval nový typ vojenského funkcionáře, maloměstského rodinně založeného muže. Na podzim roku 1894 se však Dreyfus stal obětí absurdního komplotu, který sice nebyl iniciován anti-semitismem, ale byl jím dále „poháněn“.

Tento proces je znám též jako Proces s Jazzovou sekcí, přičemž se jednalo, mimo jiné, o odplatu tehdejšího režimu za samizdatové vydání Hrabalova románu Obsluhoval jsem anglického krále.

Dne 18.10.1980 bylo na nátlak Ministerstva kultury ČSR představitelem Svazu hudebníků ČSR E. Jankovským sděleno, že ukončuje příslušnost Jazzové sekce ke Svazu hudebníků ČSR. Tímto však oproti očekávání nedošlo ke zrušení Jazzové sekce jako takové s ohledem na její samostatnou právní subjektivitu a na kroky, které výbor Jazzové sekce podnikal pro její zachování. Hlavní představitelé výboru Jazzové sekce, mezi které patřili její předseda Karel Srp, Vladimír Kouřil, Josef Skalník, ing. Čestmír Hunát a Tomáš Křivánek (spoluobžalovaný Miloš Drda byl tehdy ze zdravotních důvodů vyloučen k samostatnému projednání, stejně tak Vlastimil Drda) však přes uvedené rozhodnutí nadále pokračovali v činnosti, a to zejména v ediční a publikační činnosti.