Domů

Smluvní volnost a souběh funkcí

Dne 13. září 2016 vydal Ústavní soud nález, jímž vyhověl stížnosti Ing. J. G., kterou napadal rozhodnutí obecných soudů vztahující se k problematice tzv. souběhu funkcí. Ústavní soud zrušil předchozí rozhodnutí soudů v této věci, neboť dospěl k závěru, že jimi bylo porušeno právo stěžovatele na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny ve spojení s čl. 2 odst. 3 a s čl. 28 Listiny. Tento významný nález Ústavního soudu značně zpochybňuje dosavadní judikaturu Nejvyššího soudu týkající se tzv. zákazu souběhu funkcí a může způsobit obrat v této oblasti. Ačkoliv se nález vztahuje k úpravě před rokem 2012, měly by se jeho závěry týkat i aktuální právní úpravy.

Stěžovatel, zastávající současně funkci předsedy představenstva akciové společnosti a v rámci zaměstnaneckého poměru i jejího generálního ředitele na základě manažerské smlouvy, byl odvolán z obou funkcí v prosinci 2008 a v lednu 2009 mu poté byla dána výpověď z pracovního poměru. U soudu se stěžovatel poté na společnosti (vedlejší účastnice) domáhal vyplacení náhrady mzdy za období do skončení výpovědní doby dle Zákoníku práce.

Porušení práva na spravedlivý proces a presumpce neviny

Dne 26.4.2016 Ústavní soud vydal rozhodnutí ve věci kosovského občana Skendera Bojku, který byl soudy odsouzen za střelbu na policisty ke čtyřem letům vězení. Do domu Skendera Bojku vtrhli v noci policisté útvaru rychlého nasazení. Ten z obavy, že se jedná o zloděje, začal střílet přes dveře. Ústavní soud nyní rozhodl, že odsouzením stěžovatele soudy porušily zásadu presumpce neviny a právo na spravedlivý proces.

Stěžovatel obecným soudům zejména vytýkal, že v rozporu se zákonem posoudily jeho jednání jako trestný čin vraždy, ačkoli jednoznačně naplňovalo znaky putativní nutné obrany. V souvislosti s tím stěžovatel dále namítal, že výstřelem do uzavřených dveří bránil domnělému útoku skupiny v dané chvíli neidentifikovatelných pachatelů na svou osobu, jakož i na svou manželku a tři nezletilé dcery, jež se v dané chvíli nacházely v domě, a vystřelil v okamžiku, kdy tento útok trval. Podle stěžovatele bylo tudíž namístě posoudit jeho jednání podle zásad o skutkovém omylu pozitivním o okolnosti vylučující protiprávnost.

Porušení zásady nullum crimen sine lege, presumpce neviny a in dubio pro reo

Dne 22.6.2016 vyhověl Ústavní soud ústavní stížnosti stěžovatele ve věci trestného činu křivého obvinění revizorů a policistů v trestním oznámení stěžovatele. Ústavní soud zrušil předchozí rozhodnutí soudů v této věci, neboť dospěl k závěru, že jimi bylo porušeno právo stěžovatele na soudní ochranu, zásada presumpce neviny a zásada nullum crimen sine lege.

Stěžovatel byl dne 5. 11. 2013 v noci přistižen dvěma revizory při jízdě na černo tramvají, revizorům neprokázal svou totožnost a po přivolání policistů na místo se dal na útěk, následně byl dopaden v křoví, kde se schovával, a odvezen na policejní služebnu. V návaznosti na tento incident pak stěžovatel uvedl na policii několik tvrzení, kterými měl údajně křivě obvinit dotčené policisty a revizory.